Modul 5
TRH PRÁCE A ZAMĚSTNANOSTI
MODUL 5: MOBILITA – POHYB PRACOVNÍCH SIL…
- vývoj po roce 1989 = zásadní změny:
- jedním z indikátorů změn = charakter migrační mobility obyvatelstva
- mobilita patří k nejdůležitějším mechanismům regionálního vývoje
- migrace je důležitým agregátním, resp. syntetickým vývojovým indikátorem interakce:
1. celého komplexu sociálních, ekonomických, demografických a ekologických podmínek
2. aktivně se chovajících subjektů
Jednotlivé formy mobility:
1. migrace obyvatelstva chápaná jako jednorázové, relativně nenávratné přemístění
2. tzv. návratné pohyby (dočasnost přemístění, např. dojížďka za prací)
Souvislosti mezi jednotlivými formami územní mobility:
- jsou komplikované
- dochází k jejich vzájemné návaznosti, zastupování nebo doplňování
- postupně roste význam především návratných územních pohybů
Širší vývojové souvislosti migračních procesů
1. Extenzivní fáze urbanizace
- absolutní i elativní nárůst městského obyvatelstva, vyvolaný potřebou fyzické koncentrace
pracovních sil do rozvíjejících se středisek
- územní mobilita obyvatelstva reprezentována především jednosměrně orientovanou migrací
z venkova do měst
- hlavní migrační proudy směřovaly do nejvýznačnějších středisek
2. Přechod od extenzivní do intenzivní fáze
- rozvoj nových tendencí a forem v systému osídlení
- proces suburbanizace (= územní rozšiřování urbanizovaného prostoru)
- decentralizace obytné funkce s postupným oddělováním místa bydliště od místa pracoviště
3. Stagnace
- konec 60., 70. léta v USA a v západní Evropě
- proces desurbanizace
- úbytek počtu obyvatel v urbanizovaných prostorech
- v současné době reurbanizace (rehabilitace center urbanizovaných prostorů)
Současné změny v osídlení ve vyspělých zemích úzce souvisejí s vývojem v ostatních sférách sociálně ekonomického systému
- celosvětový proces ekonomické restrukturalizace
- deindustrializace
- úpadek starých průmyslových aglomerací
- nové technologie
- růst mobility kapitálu
- globalizace výrobních i obslužných procesů
- vytváření nadnárodních společností
- dekoncentrace výroby
- centralizace kontrolních a rozhodovacích procesů
- ropný šok (1973) – omezení bytové výstavby, zvýšení cen energie
- změny ve způsobu života – rozšíření názorů, které preferují venkovský styl života (70. léta)
- rehabilitace městského stylu života (80. léta)
- demografický vývoj – snižování plodnosti, zvyšování podílu starého obyvatelstva
Migrační mobilita v ČR v první polovině 90. let
- zakončení čtyři desetiletí trvající relativně kontinuální etapy (totalitní systém)
- změny vnějšího prostředí po roce 1989 (geopolitická situace, ekonomická restrukturalizace,
demokratizace atd.)
- celá řada faktorů:
-- zvýšení nedisciplinovanosti při hlášení změny bydliště
-- nárůst těch forem mobility, které nejsou spojeny se změnou trvalého místa bydliště
(dojíždění za prací,přechodný pobyt)
-- push efekt = přitažlivost určitých oblastí
-- pull efekt = existenční nutnost opustit dané území
Hlavní znaky migrační mobility v ČR v první polovině 90. let
- Pokračování některých dlouhodobých vývojových trendů:
- uzavírání migračních vztahů na nižších regionálních řádech
- snižování podílu saldové složky na migračním obratu
- celkové snižování úrovně migrační mobility
- Změny v regionálním rozložení migrační bilance:
- zvýšení ztrát tradičních průmyslových oblastí (Ostravsko, Podkrušnohoří)
- posílení pozice středočeského prostoru a jihozápadního pohraničí
- Změny migrační bilance velikostních kategorií obcí:
- migrační zisky malých obcí na úkor velkých měst
Dělení mobility
1. Mobilita pracovní síly
- ekonomická (pohyb pracovníků zpravidla za prací)
- demografická (přírůstky a úbytky obyvatel)
- sociální (změna společenského postavení jednotlivých vrstev obyvatelstva)
2. Podle směru a příčinné souvislosti
- geografická (přechod z jedné územní jednotky do druhé)
- profesní (přechod pracovníka z jedné profese do druhé)
- mezipodniková (přechod z jedné firmy do druhé)
Geografická mobilita je důsledkem:
- hospodářské rozdílnosti jednotlivých regionů
- nerovnoměrného rozložení pracovních zdrojů
- vede k migraci nebo k dojížďce
Profesní mobilita je důsledkem:
- změn v technologii
- strukturální změny v hospodářství
- přírodních podmínek
Mezipodniková mobilita
- může být pozitivní i negativní
- změny společenské, ekonomické, sociální, demografické apod.
Význam sledování mobility obyvatel
- stanovení budoucích proporcí pracovních sil, jejich zdrojů, počtu, kvalifikace, pohlaví,
vzdělání, demografické struktury atd.
Celkově je mobilita vyvolána:
- potřebami hospodářství
- zájmy pracujících
- společenskými a biologickými vlastnostmi pracovní síly
- vědecko-technickým pokrokem
- živelností
- politickými důvody
Mobilitu nelze odstranit, lze ji regulovat, je barometrem situace v regionu, na trhu práce, ve společnosti atd..