Spolužáci

MODUL 6: MOBILITA PRACOVNÍCH SIL – MIGRACE, MEZINÁRODNÍ MOBILITA, DOJÍŽĎKA

Mobilita

- její jedna ze základních forem = migrace

- motivace k migraci = ekonomická a mimoekonomická

Rozsah migrace a její důsledky

- pozitivní i negativní

- negativní dopad = oblasti migračně ztrátové

- pro přílivovou oblast do jisté míry znamená přínos

Migrační přesuny

- není možné ani účelné je zcela odstranit

- migrace je také nástrojem k regulaci trhu práce (v socialistickém Československu jako

 extenzivní zdroj pracovní síly)

Migrace mezinárodní

- důvody ekonomické, politické, osobní apod.

- migrace obyvatel (pracovních sil) v určitých časových etapách (po roce 1968 – emigrace do

 západní Evropy)

- v současné době snaha o regulaci migrace, pokud není politicky motivována

Dojížďka

- pravidelný pohyb pracovní síly za prací, bez změny trvalého bydliště

- další možná regulace zdrojů a počtu pracovních sil

- příčiny dojížďky = nerovnováha pracovních zdrojů a pracovních příležitostí

Formy dojížďky

- meziměstská, vnitroměstská dojížďka (počet osob dojíždějících do určitého regionu

 signalizuje jeho ekonomickou sílu)

- vyjížďka (počet osob vyjíždějících z určité oblasti za prací do jiné signalizuje ekonomické

 problémy této oblasti)

- nutná

- zbytečná (protisměrná)

- denní

- nepravidelná

Statistické sledování dojížďky

- výrazné zvláště v období tzv. socialistického Československa

- regiony s výraznou dojížďkou = Ostravsko, Mostecko, Zlínsko, Brno, Praha, Kladno, Plzeň,

 tedy převážně tzv. průmyslové regiony

Trh pracovních sil a dojížďka

 - socialistické Československo se vyznačovalo vysokou mobilitou obyvatelstva

- dojížďka do zaměstnání pokrývala téměř celé území státu

- pracovní síly jsou základním činitelem spojujícím i svazujícím průmyslová centra se širší

 oblastí

- území, odkud průmysl pracovní síly získává jsou hospodářsky, kulturně i správně spjata se

 životem v průmyslovém centru

- jejich rozsah ovlivňují faktory:

-- výrobní kapacita průmyslových objektů

-- geografická poloha

-- počet pracovních příležitostí v průmyslu

-- hustota obyvatelstva

-- kvalita komunikační sítě

-- sídelní struktura

-- politický a správní dosah centra

- velikost území denní dojížďky je podmíněna komunikačními a časovými možnostmi

 dojíždějících do zaměstnání = jeden z klíčových faktorů intenzity vlivu průmyslu na sídelní

 zázemí

Koncepce tzv. urychlené výstavby a strukturální přestavby průmyslu v letech 1949-1960

- stále větší důraz na preferenční postavení vybraných oborů těžkého průmyslu

- v průmyslových oblastech (ostravská, severočeská, středočeská, plzeňská a brněnská) již od

 počátku roku 1949 vzestupná tendence průmyslové dojížďky

- pohyb obyvatelstva byl tehdy výrazným sociálně ekonomickým fenoménem, který formoval

 ekonomické, sociální a společenské klima v průmyslových regionech

- místní zdroje pracovních sil již nestačily pokrýt stále enormní potřebu dalších pracovníků

- nová bytová výstavba zaostávala za ukvapeným rozvojem průmyslové výroby

- stoupající dojížďka v 50. letech byla ovlivněna:

-- posilováním ekonomické základny průmyslových oblastí

-- růstem koncentrace průmyslové výroby

-- přednostním rozvojem těžkého průmyslu

-- prohlubováním extenzivních faktorů průmyslového růstu

- růst průmyslové dojížďky výrazně ovlivňoval demografický vývoj a poměry na regionálním

 pracovním trhu

Největší intenzitu a územní rozsah dojížďky pracovních sil zaznamenal:

- báňský průmysl (Ostravsko, Mostecko)

- hutní průmysl (Ostravsko, Kladensko)

- chemický průmysl (Severní Čechy)

- strojírenský a kovodělný průmysl (Praha, Plzeň)

- vzestupná tendence dojížďky do zaměstnání se projevovala ve všech průmyslových

 regionech

- pro každou průmyslovou oblast byly příznačné určité charakteristické odlišnosti a specifické

 projevy průmyslové dojížďky

-- dominantní postavení ostravský region, dále středočeský, zlínský, severočesky, brněnský a

 plzeňský

- růst průmyslové aktivity v období let 1949-1960, který byl obzvláště charakteristický pro

 průmyslové oblasti těžkého průmyslu, působil na hlubší svázanost a propojenost

 průmyslových středisek s dojížďkovým územím, nepřispěl však v žádném případě ke

 zkvalitnění profesní a kvalifikační struktury nové se tvořících pracovních kolektivů